Začínáme

Třicet let jsem o sobě nerad mluvil. Třicet let jsem skrýval, kdo doopravdy jsem – před okolím i sám před sebou. Pak jsem si konečně přiznal, že něco je se mnou jinak a začal jsem to řešit. A začal koloběh událostí, z kterých mi jde někdy hlava kolem. Ať už jde o věci, které se dějí fyzicky, tak věci, které se odehrávají v mé hlavě… je to prostě blázinec. A tenhle blázinec bych rád přiblížil i dalším lidem. Jakým lidem?

1. Cis lidem, které tohle téma zajímá. Ptáte se, co je to „cis“? Cis je opak trans. Cis jste, pokud jste se narodili jako žena a jako žena se cítíte. Cis jste, pokud jste se narodili jako muž a jako muž se cítíte.

V mém okolí je spousta lidí, které moje přeměna zajímá, ale nevědí, jestli je vhodné se mě ptát na různé věci, které se toho týkají. Mají strach, aby nevznikly trapné situace. Mají strach, aby mi nedali otázky, které mi budou nepříjemné. Chápu to. Ne každý trans člověk má potřebu svoji situaci rozebírat s okolím a je těžké najít tu hranici, na co se ho ještě můžete ptát a na co už ne. 

Já to u sebe cítím takto: jsem rád, když se mě ptáte. Jsem rád, když se o to téma zajímáte. Jsem rád, když neděláte, že o tom nevíte a že to neexistuje. Většina otázek je pro mě ok. Na otázky, které pro mě nejsou ok, prostě neodpovím, ale obvykle mě nijak nerozhodí. Rozumím vaší zvědavosti a cením si vašeho zájmu.

2. Trans lidem. Nebo lidem, kteří jsou potenciálně trans. Lidem, kteří se teprve hledají.

Když jsem si minulý rok uvědomil, že se necítím úplně jako žena a že bych možná mohl být trans, hledal jsem o tomto tématu jakékoli informace. V angličtině nejsem úplný profík, takže jsem hledal v českém rybníčku. Hrozně mě tenkrát zklamalo, že většina textů, na které jsem narazil, pojednávala pouze o hormonech, operacích, sexuologii, změně jména a rodného čísla. Říkal jsem si „Kde jsou sakra nějaké pocity těch lidí? Kde jsou jejich zážitky, coming outy, pochybnosti a strachy? Jak se mám s nimi nějak ztotožnit, když nevím, kdo jsem, zatímco oni už řeší vousy a plastiky penisů?“ Od téhle doby už uplynul rok a vidím to tak nějak podobně. Moje fyzická schránka mě sice zajímá a zaobírám se jí dost, ale nejvíc mě stejně fascinuje, co se odehrává v mém vnitřním světě. A o něm bych tady rád psal především.

Takže vás vítám na mém blogu, ať už jste ze skupiny č.1 nebo č.2 a doufám, že vás moje zápisky nějak obohatí. A mě zase obohatí vaše reakce, takže se nebojte reagovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *